SOCIOKLIMA a výzkumné šetření dopadu distanční výuky na sociální klima tříd

Samozřejmě nás zajímalo, jak se s danou situací vyrovnávají žáci. A zejména v oblasti, které se dlouhodobě věnujeme. Náš projektový záměr zjišťoval dopady distanční výuky na sociální klima školních tříd. Jedná se o projekt, který má několik etap a je realizován třemi organizacemi. Nositelem projektu je ESPEDIENTE, z.s., sběr dat zajistila společnost SOCIOKLIMA, s.r.o. a ta zpracovávala je společnost INESAN, s.r.o.

Výzkum jsme iniciovali v souvislosti s mimořádnou situací dlouhodobého lockdownu, který omezil přirozené sociální kontakty a interakce žáků – vrstevníků v běžném školním roce. Dotazníkové šetření jsme načasovali bezprostředně po návratu žáků do prezenční výuky ve školách. Do pilotní fáze projektu bylo zapojeno 291 žáků. Získaná data mohou přispět k tomu, aby byla realizována i další část projektu. Bude-li finančně podpořen, další etapou je celonárodní výzkum na začátku dalšího školního roku. Na tu následuje proškolení pedagogů v programu Revitalizace sociálního klimatu (zejména v rámci třídnických hodin, podpory pedagogů), metodické vedení při jeho aplikaci ve školách a závěrečné  vyhodnocení dopadu tohoto programu.

Co pilotní fáze výzkumného šetření zjistila?

Omezené kontakty se spolužáky a učiteli - Významná část žáků zůstávala ve vzájemném mimoškolním kontaktu i během pandemie. Prostřednictvím mobilních telefonů či počítačů byly v alespoň občasném kontaktu přibližně dvě pětiny žáků. Je však patrný významně nižší podíl žáků, kteří byli během pandemie v osobním kontaktu. Celkově lze shrnout, že 12 % žáků nemělo kontakt se svými spolužáky ani prostřednictvím mobilního telefonu. Intenzitu vzájemné interakce samotní žáci hodnotí jako nedostatečnou, tři čtvrtiny dotazovaných deklarují, že jim kontakt se spolužáky chyběl. Přibližně dvě pětiny dotazovaných (37 %) přitom uvádějí, že jim kontakty s ostatními velmi chyběly. Rovněž je patrné, že sociální kontakty chyběly ve větší míře žákům z nižších tříd (3. - 4. ročník). Přímý kontakt s pedagogy chyběl přibližně dvěma třetinám zkoumaných žáků (64 %). Podobně jako v případě osobních kontaktů se spolužáky, i v tomto případě jsou ve větší míře zranitelní žáci z nižších ročníků (ze 3. a 4. ročníku).

Pravidelný režim - Celkem 51 % žáků, tj. přibližně polovina, uvedlo, že jim během protiepidemických opatření chyběl pravidelný režim. Naproti tomu je patrné, že celkem 15 procentům zkoumaného vzorku žáků pravidelný režim rozhodně nechyběl. Z podrobnějšího vyhodnocení je přitom zjevné, že pravidelný režim postrádali především mladší žáci ze 3. a 4. tříd. Z podrobnějšího vyhodnocení se ukazuje, že průměrná míra spokojenosti se zvyšuje s délkou školní docházky.

Spokojenost s výukou na dálku - Ve skupině starších žáků (tj. v 7. a 8. ročnících) je míra spokojenosti s distanční výukou nejvyšší, zatímco mezi žáky z nejnižších tříd (3. a 4.ročníku) je průměrná spokojenost nejnižší. S distanční výukou jsou nejvíce spokojeni pasivní žáci, kdy tři pětiny z nich uvedly, že jsou s distanční formou výuky spokojeni. Naproti tomu aktivní žáci jsou s touto formou výuky spokojeni v nejnižší míře – spokojenost vyjádřilo jen 30 % z nich.

Radost z návratu do školy Větší radost z návratu do škol projevovali mladší žáci; z dat lze vypozorovat, jak radost z návratu do školy postupně klesá s vyššími ročníky. Nicméně i pro žáky 7. a 8. tříd platí, že se většina z nich do školy těšila.

Podrobnější informace o výzkumném šetření: Dokumenty ke stažení – SOCIOKLIMA, s.r.o. a Aktuality – Espediente z.s.